Refrakční vady | Vidění.cz

Hypermetropii dělíme podle příčiny vzniku, tedy podle původu nebo z hlediska vztahu k emetropii, na osovou a systémovou.

Dalekozrakost můžeme korigovat brýlemi, kontaktními čočkami a v současnosti stále více používanými chirurgickými zákroky, i když stále nedosahují takové velké číslo v porovnání s chirurgickým řešením myopie.

Dalekozrakost ( hypermetropie) se většinou vyskytuje již při narození. Její příčiny vzniku podobně jako příčiny vzniku myopie (krátkozrakosti) ještě nejsou dosud přesně zjištěny a popsány. Dědičné dispozice jsou s největší pravděpodobností odpovědné za mnohé případy refrakčních poruch, kam řadíme i dalekozrakost. Je však také pravda, že mnoho lidí trpí určitým stupněm dalekozrakosti, aniž by k tomu měli genetické předpoklady.

Hypermetropické oko má tendenci neustále dokonale akomodovat. Nízký stupeň této poruchy obvykle probíhá v dětském a mladším věku nepozorovaně, a to díky jejich velké akomodační schopnosti. Mají dostatečně velkou akomodační rezervu a svoji poruchu korigují vlastním akomodačním úsilím. Jednoduše řečeno, oko si pomůže samo, aniž bylo nutné použít korekční pomůcku.

Dalekozrakost ( hypermetropie) je refrakční porucha, kdy vstupují do oka, které je v akomodačním klidu, světelné paprsky, lomí se optickým systémem a jejich ohniště se vytvoří za sítnicí. V oku se díky tomuto procesu vytvoří neostrý, rozmazaný obraz pozorovaného předmětu. Tento specifický jev může nastat při snížené lomivosti optické soustavy oka, hlavně rohovky a v menší míře čočky, tzv. lomivá dalekozrakost a při zkrácení předozadní délky oka, tzv. osová hypermetropie.

Astigmatismus korigujeme cylindrickými a torických korekčními členy, kterými se dopadající rovnoběžné světelné paprsky lomí tak, aby se obě vytvořené ohniskové linie astigmatického oka k sobě natolik přiblížily, až se stanou totožné. Dochází tak k odstranění ohniskového intervalu, který je přítomen u nekorigovaného astigmatického oka. Lidé s astigmatismem mají několik možností, s nimiž znovu mohou získat ostré vidění: brýle, kontaktní čočky nebo chirurgickou operací.

Existuje mnoho starších a novějších teorií, které se snaží objasnit příčiny vzniku krátkozrakosti ( myopie). Navzdory značnému vědeckému úsilí se dodnes nepodařilo stoprocentně najít přesnou příčinu. Do popředí se kladou různé faktory, jako disproporce vývoje a růstu oka, méněcennost očních tkání, hlavně bílků, infekční onemocnění, špatná výživa, nadměrná zátěž očí, špatné osvětlení, ale zejména dědičnost. Jistě to není výčet všech možných příčin v souvislosti se vznikem krátkozrakosti.

Krátkozrakost je po světě různé rozšířená, přičemž jsou značné rozdíly mezi etnickými a rasovými skupinami, protože hlavní roli hrají dědičné faktory. V západní Evropě a USA zhruba 25 procent jedinců ve věku 12 až 54 let je krátkozrakých.

Krátkozrakost ( myopie) je nejčastější refrakční vada, při níž se paprsky přicházející do oka z dálky lámou před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Tento specifický jev může nastat:

Vžít se do situace krátkozrakého a pochopit jeho problémy není jednoduché. Mnohokrát ani pro zkušeného očního lékaře nebo optometristu. Každý krátkozraký si určitě dobře zapamatoval chvíli, když zjistil, že nevidí do dálky tak dobře jako jeho vrstevníci. Toto zjištění jej doprovází po celý život. Ten se pak více či méně, v závislosti na stupni krátkozrakosti ( myopie), odlišuje od života těch, který netrpí touto refrakční vadou. Této situaci je třeba se přizpůsobovat každý den, po celý život. Může to přinášet stres, zvýšené finanční náklady na život ( brýle, kontaktní čočky), neschopnost rovnocenného uplatnění v celé škále povolání, někdy i předčasnou invaliditu zda je neshoda v osobním životě.

Refrakční poruchy můžeme jednoduše rozdělit na velké a malé. U velkých poruch je vidění mlhavé, nepřesné a je podstatně sníženo. Oko není schopno tuto vadu samo korigovat a proto se o to ani nesnaží. Porucha začíná a končí sníženým viděním a její odhalení není problematické.

Presbyopie je porucha způsobena fyziologickým stárnutím nitrooční čočky. Ta postupně snižuje svou plasticitu a elasticitu, zvětšuje a zhutňuje se její jádro, sklerotizují čočkové vlákna, čočce přibývá na objemu a tím dochází k pozvolnému poklesu akomodačního výkonu, který je reverzibilní. I přesto, že sklerotizace začíná už s vytvořením čočky, pozorovat ji můžeme až když úbytek akomodace způsobí problémy při práci do blízka.

Příčina noční myopie není zatím zcela známa. Na jejím vzniku se podílí sférická aberace (díky široké zornici ve tmě), chromatická aberace (díky velkému podílu krátkovlnní modrozelené části spektra při zatmění) a psychické příčiny - přehnaná akomodace, aby bylo vyrovnáno neostré vidění.

Krátkozrakost se projevuje tím, že blízké objekty vidíte bez problémů, ale čtení písma na tabuli či ukazatelů na silnici Vám dělá problémy. Váš oční odborník může tuto vadu nazývat " myopie", což pochází z řeckého názvu "zavřené oči". Toto označení vyplývá z jednoho z příznaků krátkozrakosti. Tím je mhouření očí při pohledu do dálky.

Dalekozrakost je refrakční vada, která se projevuje tím, že vzdálené objekty vidíte bez potíží, ale je problém zaostřit na bližší předměty. Paprsky světla dopadající na rohovku vytvářejí ohnisko za sítnicí. Dalekozrakost se jinak nazývá i hypermetropie nebo hyperopie. Způsobuje, že musíte vynaložit zvýšené úsilí jak pro zaostření na dálku, tak především na bližší vzdálenosti. Děti, které jsou dalekozraké můžou mít problémy při čtení.

Když máte skreslený nebo zamlžený obraz na libovolnou vzdálenost, může se tímto způsobem u vás projevovat astigmatismus oka. Taky v případě, že vaše vidění je celkem ostré, ale pociťujete bolesti hlavy, únavu nebo bolesti očí, může to být známka slabého astigmatizmu. Přítomnost astigmatismu ověří oční prohlídka, včetně testu na blízko i do dálky.

Refrakční – oční vady jsou provázeny sníženým, nepřesným, nebo zamlženým viděním. Mezi nejčastější patří dalekozrakost ( hypermetropie), krátkozrakost ( myopie) a astigmatizmus. Specifickou refrakční vadou je presbyopie. Všechny však mají jedno společné – je možné je korigovat nošením dioptrických brýlí, nebo kontaktních čoček.