Anatomie a stavba oka

Sítnice je vlastním orgánem zraku a tvoří vnitřní vrstvu oka. Pokrývá celou dutinovou stranu oční koule až k pupilárnímu okraji duhovky. Svou zevní plochou nasedá na prostřední vrstvu oční stěny a na její vnitřní plochu se přikládá sklivec. Sítnice funguje jako film ve fotoaparátu. Zachycuje obraz a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku.

Rohovka je přední, průhledná, elastická a nejvíce zakřivená část vnější vazivové vrstvy oka. Má tvar horizontálně uložené elipsy, která se směrem dopředu vyklenuje a zabírá asi 20% povrchu oční koule. Je bezbarvá, zcela průhledná a bez cév. Představuje mechanickou a chemicky nepropustnou bariéru mezi vnitřkem a vnějším prostředím spolu se spojivkou, sklérou a slzným filmem. Z venku hraničí se vzduchem a směrem dovnitř je v kontaktu s komorovou tekutinou. Rohovka, s ohledem na svou optickou mohutnost je nejdůležitější složkou optického systému oka a největší měrou se podílí na kvalitním vidění.

Zrak je náš nejdůležitější smysl díky kterému přijímáme až 80% informací z vnějšího prostředí. Samotným orgánem, který zajišťuje vidění je oko. Je to velmi složitý a dokonalý systém tvořený množstvím částí, které musí dokonale spolupracovat.

Duhovka tvoří nejvíce dopředu vysunutou část prostřední vrstvy oční stěny. Má tvar mezikruží s centrálně uloženým otvorem zvaný zornice. Vnější okraj duhovky přechází v řasnatné tělísko, vnitřní okraj ohraničuje kruhovitý otvor zornice. Zornice není umístěná přesně centrálně, ale je posunutá mírně mediálně. Odděluje částečně přední a zadní komoru oční koule.

Zrak je pro člověka ze všech smyslů nejdůležitější. Pomocí smyslového orgánu, který představuje lidské oko, člověk vnímá dokonale vizuální obrazy okolního světa. Tato schopnost vyžaduje propojení lidského oka a periferního senzoru s mozkovou kůrou. Pomocí zraku vnímá člověk asi 80% všech informací ze svého okolí.