Keratokonus

První projevy keratokonu jsou zjištěny převážně mezi desátým a osmnáctým rokem života, hlavně v prepubertálním a pubertálním věku. Dochází k progresivnímu zhoršování zrakové ostrosti, které pokračuje až do středního věku. Rozvoj onemocnění pozorujeme většinou nejprve na jednom oku, ale pacient vyhledá odbornou pomoc až v případě sníženého vidění i na druhém oku, které se může projevit až po několika letech. Někdy je možné onemocnění odhalit v rámci prevence na školách.

Keratokonus je stav, kdy rohovka, která je obvykle kulovitého tvaru, je kuželovitě vyklenutá a nepravidelně lomivá. To má za následek zhoršené vidění. Onemocnění je většinou oboustranné a míra postižení je obvykle na jednom a druhém oku různá. Vyklenutí a zužování rohovky většinou pomalu nebo rychleji postupuje a vede k rozvoji krátkozrakosti a astigmatismu a postupně dochází ke zhoršování zraku.

Kerotokonus je degenerativní onemocnění rohovky, při kterém se určitá část rohovky ztenčuje a vyklenuje. Tím se může postupně měnit potřeba nošení dioptrií a také vidění. Jelikož přední plocha rohovky hraje velmi důležitou roli při refrakčním stavu oka, každá i malá změna jejího poloměru křivosti se výrazně projeví na kvalitě vidění.