Hnědá, modrá a zelená barva představují nejběžnější barvy našich očí. Vedle nich však existuje paleta dalších barev, které jsou určitou kombinací již zmíněných barev. Mnoho lidí se rodí s šedýma očima, které se během vývoje mění na modrou či hnědou barvu. Kolik však ve skutečnosti opravdu o barvě očí víme?
Duhovka a barva očí
To, že naše oči mají určitou barvu je dáno především koncentrací pigmentu melaninu v oční duhovce. Duhovka je část oka, nacházející se mezi rohovkou a nitrooční čočkou a právě ona je tou barevnou částí oka, kterou je vidět. V případě, že duhovka obsahuje pigment na obou stranách, světlo vstupující do oka se odráží tak, že duhovka má hnědou barvu. Někdy se však na povrchu duhovky nenachází žádný pigment, popřípadě jen ve velmi malém množství. Tehdy světlo reaguje se šedými duhovkovými vlákny a duhovka tak získává modrou barvu. Velikost a vzdálenost vláken a stromatu buněk duhovky podmiňuje "modrookosť" nebo "zelenookost".
I když většina duhovek má hustotu pigmentu na zadní straně velmi podobnou, tak u určitého procenta populace je tato hustota nižší, což má za následek to, že světlo které dopadá do oka se neodrazí od duhovky, ale prochází až na sítnici a až tam dochází k odrazu. Na sítnici se toto světlo odráží od sítě krevních tepen a vlásečnic. Výsledek je takový, že odražené světlo má červenou barvu a vzniká takzvaný červený reflex, který běžně vidíme na fotografiích v podobě červených očí. U lidí s nižší hustotou pigmentu tento červený odraz však způsobí to, že interakcí s modrou nebo hnědou barvou je výsledná barva duhovky výrazně modrá nebo fialová.
Existuje ještě vzácná genetická porucha - albinismus. Tehdy postižený jedinci nemají žádný pigment a jejich barva očí se proto jeví jako růžová až červená. Někdy se také může stát, že pigment ze zadní plochy pronikne na přední plochu k okrajům zorničky. Výsledkem je hnědý prstenec kolem zorniček, který působí velmi zvláštně v kombinaci především z modrýma očima.
Dá se předpovědět barva očí?
Mnoho z nás se ve škole učilo jednoduchý Mendělejevův nebo tzv.. "Dvojgénový" genetický model jako předpovídat barvu očí. Tento model je založen na tom, že modrá barva očí má recesivní vlastnosti. To znamená, že na základě barvy očí matky a otce budou mít jejich dětí konkrétní barvu očí. Tento model se však již delší dobu ukazuje jako ne zcela spolehlivý, avšak stále je prezentován jako vysvětlení pro barvu očí potomků.
Genetické modely
Postupně, jak jsme se stále více dozvídali o genetice a buněčné chemii, bylo prokázáno, že melanin je ovlivňován geny pro hnědou a modrou barvu na chromosomu 15 a geny pro zelenou a modrou barvu na chromosomu 19.
Nové a dokonalejší genetické modely však ještě nefungují zcela dokonale, neboť bylo zjištěno, že existuje ještě minimálně jeden další gen, který podmiňuje barvu očí. Je to opět gen hnědého typu na chromosomu 15. Také vědci přišli na to, že v duhovkách zelené, fialové a žlutohnědé barvy se projevuje hnědožlutý pigment nazývaný lipochrom.
Barva očí u dětí a dospělých
Mnoho dětí, zejména bílé rasy se rodí s neutrální barvou očí. Jako jsou oči vystavovány slunečnímu záření, melanocyty v duhovce začínají produkovat pigment melanin a barva očí se postupně začíná měnit a podobat se na oči rodičů. Hustota melaninu v 1. roce života představuje asi 50% hustoty oproti dospělému člověku. Pigmentace je kompletní ve třetím roce života.
Velmi zajímavým jevem jsou také změny barvy očí u dospělých lidí. Jak jsme již zmínili, barva oka je výsledkem odrazu světelných paprsků z vnějšího prostředí od struktury duhovky. Lidé se světlý duhovky často tvrdí, že barva jejich očí se mění v závislosti na barvě jejich oblečení. Není to žádná záhada, protože v tomto případě je barva duhovky podmíněna i kombinací barev odražených od oblečení, či dokonce mejkapu a není vždy taková, jakou byste mohli očekávat.
Další faktory ovplyvňující barvu očí
Barvu oči také může ovlivnit zdravotní stav. Mnoho lidí se setkává s tím, že když jsou nemocní, případně ve stresu, barva jejich očí je tmavší či světlejší. Je to důsledek rozmístění a hustoty melaninu, nebo lipofuscinu na duhovce. Přesný mechanismus však ještě není zcela znám.
Změna barvy oči může být dále způsobena konkrétním onemocněním jako je například glaukom a samozřejmě i užíváním léků. Samotný mechanismus účinku léků na změnu barvy očí je zatím zjištěn jen částečně, ale má se za to, že mají podobný účinek jako hormon prostaglandin, který se běžně vyskytuje v lidském organismu. Je částečně dokázáno, že vliv hormonů má vliv na pigmentaci duhovky, čímž je také možné vysvětlit změnu barvy očí u dospělých
Protože i některá onemocnění mohou způsobit změnu barvy duhovky, tak v případě, že takovou změnu zaznamenáte, je dobré navštívit lékaře.
