Lidské oko >> Jak pracuje lidské oko? | Vidění.cz

Zrak je nejdůležitější smysl ze všech pěti, protože nám umožňuje přijímat nejvíce informací z okolního světa. Schopnost přijímat podněty zvenčí umožňují oku světlolomné prostředí a sítnice. Zjednodušeně můžeme říci, že paprsky odražené od předmětu na který se díváme, musí projít přes čtyři světlolomné prostředí, přes rohovku, ventrikulární tekutinu, čočku a sklivec, které tvoří optickou soustavu oka a vytvoří v jednom bodě na sítnici skutečný zmenšený obraz, který pak vnímáme.

Lidské oko můžeme přirovnat k fotografickému aparátu, kde rohovka a čočka plní úlohu objektivu, zornice funguje jako clona a sítnice nahrazuje citlivý film. Ze svítícího nebo osvětleného předmětu musí světelné paprsky dopadnout do oka, přejít přes optickou soustavu a jsou orientovány na sítnici.

Optická mohutnost lidského oka

Viditelný obraz mohou vytvořit pouze paprsky s vlnovou délkou 400 - 760 nm. Hlavní směr světelných paprsků do jednoho bodu na sítnici se nazývá optická mohutnost oka nebo síla lomivosti a je určena zakřivením světlolomných ploch oka a indexem lomu. Optická lomivost se udává v dioptriích.

Nejdůležitější lámavé plochy oka jsou rohovka a čočka. Optická lomivost rohovky je asi 43 dioptrií a čočky 20 dioptrií. Optická lomivost oka však není stále stejná, ale může se měnit v závislosti na tom, zda se díváme do dálky či do blízka. Je to dáno elasticitou čočky, která umožňuje změnu její zakřivení a tím i změnu optické lomivosti. Tato činnost, nazývaná akomodace (přizpůsobení se), nám umožňuje vidět ostře předměty vzdálené i blízké. Při pohledu do blízka se musí oko přizpůsobit, čočka se více vyduje, čímž zvyšuje svou optickou lomivost. Naopak při pohledu do dálky (předměty vzdálené více než 5-6 metrů od oka) se čočka zplošťuje a zmenšuje svou optickou lomivost. Například při čtení ze vzdálenosti 25 cm musí čočka zvýšit svou dioptrickou hodnotu o 4 dioptrie, při čtení z 33 cm o 3 dioptrie. Vše se to děje automaticky, bez naší vůle. S věkem, kdy se čočka stává méně pružnou, je stále obtížnější pozorovat blízké předměty. Proto musí starší lidé na čtení nebo při práci na blízko používat brýle.

Refrakce oka

Důležitou podmínkou, aby se obraz na sítnici zobrazil, je správný vzájemný poměr mezi lomivou silou oka a jeho délkou. Tento vztah se nazývá refrakce. Pokud je poměr vyrovnaný, světelné paprsky se lámou do jednoho bodu na sítnici. Takové oko nazýváme emetropické. Pokud není poměr vyrovnaný v důsledku větší délky oka nebo zvýšené optické lomivosti, leží ohnisko před sítnicí, což má za následek neostré vidění předmětů okolního světa. Takovou chybu nazýváme krátkozrakost. Pokud je délka oka příliš krátká, nebo síla lomivosti malá, leží ohnisko za sítnicí. Takovou chybu voláme dalekozrakost.