Při řízení motorového vozidla musí řidič průběžně sledovat nejen to, co se děje na silnici, ale také údaje na přístrojové desce. Během sklonění hlavy, v průměru asi o 30 stupňů, dochází k potlačení ostrosti obrazu dění na vozovce, což je způsobeno následkem pohybu očí. Při pohledu například na tachometr totiž obvykle pohyb očí cíl mine, v průměru asi o 5 stupňů, což je okamžitě vyrovnané následným pohybem očí. Po vytvoření ostrého obrazu na sítnici dochází k jeho zpracování a uvědomění si viděného. Předpokládáme však, že velikost čtených číslic musí být minimálně 5x větší než je minimální velikost umožňující jejich diferenciaci. Tedy až po zpracování a realizaci informace lze pohled vrátit do původního postavení.
Barevné vidění je velmi složitý psychofyzikálny proces, při kterém naše oko rozeznává různé barvy. Z fyzikálního hlediska barva neexistuje, jde jen o zrakový vjem, který je podmíněn vlnovou délkou světla. Od různých předmětů se odráží určitá část spektra, dopadá do oka, kde způsobí podráždění světločivných elementů, reagujících na barvu - čípků. Na jeho realizaci je nutná správná a neporušená činnost zraku a to oka jako přijímacího orgánu, zrakové dráhy jako přenosného systému a mozkových center, díky kterým si uvědomujeme a jsou proto analyzátorem vjemu.
Zrak je smysl, který umožňuje živočichům vnímat světlo, různé barvy, tvary a sloužit celkovému vnímaní okolí. Je zaměřen především na vnímaní kontrastu a teda i kontur a významně se podílí na orientaci v prostoru. Pro člověka je zrak nejdůležitějším smyslem a to především proto, že až 80% informací z prostředí vnímáme díky němu.