Problémy spojené s refrakčními poruchami | Vidění.cz

Refrakční poruchy můžeme jednoduše rozdělit na velké a malé. U velkých poruch je vidění mlhavé, nepřesné a je podstatně sníženo. Oko není schopno tuto vadu samo korigovat a proto se o to ani nesnaží. Porucha začíná a končí sníženým viděním a její odhalení není problematické.

Malou refrakční poruchu jsme do jisté míry schopni sami korigovat. Tato činnost však následně vede ke svalovému a nervovému vyčerpání, provázené řadou příznaků. Příčinou problémů však není sama refrakční porucha, ale spíše úsilí spojené s její korekcí. Protože vidění bývá normální, tyto poruchy se zjišťují problematičtěji a původ problémů bývá často hledán bez úspěchu někde jinde.

Příznaky provázející velké refrakční poruchy nejsou příliš viditelné. Dominujícím znakem je snížená ostrost vidění. Důsledky můžeme nejlépe pozorovat u nekorigovaných krátkozrakých dětí. V porovnání s ostatními se jeví jako málo inteligentní a neohrabané. Po správné korekci tyto příznaky nejen že zmizí, ale tyto děti často vykazují ve škole i nadprůměrný prospěch. Bývají však více samotářská, vyhýbají se sportu a často vyrůstají s odlišným duševním rozhledem.

Příznaky malých refrakčních poruch jsou mnohem pestřejší. Snaha po vykorigovaní těchto anomálií vede k poruše vztahu mezi akomodací a konvergencí. Dalekozraké děti musí akomodovat i na dálku. Krátkozraký ve snaze vidět ostře přibližuje pozorovaný předmět blíže k oku. Tím jsou více namáhané oba vnitřní přímé svaly. Obtíže narůstají při astigmatismu, při anizometropiích a při poruchách souhry okohybných svalů. Bolest způsobená zvýšeným napětím svalů ještě zvyšuje únava z rozlišování neostrých obrazů ve vyšších zrakových centrech. Tímto problémem podléhají obzvláště ženy s pánevním chorobami, především v době menstruace a menopauzy, ale i zdraví lidé v období zvýšeného stresu a úzkostí, po dlouhodobé práci na počítači nebo dlouhodobém sledování televizoru.

Obtíže pocházející z malých refrakčních poruch mohou být zrakové, oční nebo přídavné. Zraková ostrost bývá normální. Za zhoršených podmínek, zvláště při špatném osvětlení, se vidění stává zamlženým. Uvolnění napětí ciliárního svalu vede k rozostření obrazu, uvolnění napětí okohybných svalů pak k dvojitému vidění.

Oční problémy se projevují pocitem tlaku, pálení očí, nepohodlím a pocitem cizích tělísek pod víčky, které připadají člověku velmi obtížné. Odpočinek, popřípadě přetření víček přináší dočasnou úlevu. Pokračování v práci způsobuje skutečnou únavu až bolest očí. Víčka, především jejich okraje bývají zarudlé, podrážděné a často dochází k zánětům okrajů víček. Spojivky bývají prokrvené a oči slzí. Lidé s těmito problémy mají ospalý vzhled.

Z ostatních problémů se setkáváme hlavně s netypickou bolestí hlavy. Může být lokalizována do očí, hloubky očnice popřípadě do temene hlavy. Může se šířit i do šíje nebo ramen. Nejednou bývá spojena s nevolností a zvracením. Obyčejně přichází po celodenní práci, ale může se vyskytovat i ráno po probuzení.

Předpokladem úspěšné léčby a nápravy je podrobné vyšetření pacienta. Příčina bývá často hledaná jinde, ne v očích. U velkých refrakčních poruch bývá často příčinou problémů nedokonalá korekce, která dělá z velké refrakční poruchy malou. To však neznamená, že každá malá refrakční vada musí být korigována.

Emetropii (žádnou refrakční poruchu) nacházíme jen u velmi malého procenta lidí. Porucha refrakce, která není doprovázena žádnými problémy, zvláště když je zjištěna za nefyziologickým podmínek cykloplégie, nemá být korigována. Korekce totiž může narušit rovnovážný stav a vést ke vzniku problémů.

Oko není možné korigovat jako izolovaný optický přístroj, musí být korigováno jako součást celého těla. Oční problémy mohou být prvním příznakem závažné choroby a mohou pomoci k včasnému a tím často i jedinému úspěšnému léčení prvotní nákazy.