Refrakční – oční vady jsou provázeny sníženým, nepřesným, nebo zamlženým viděním. Mezi nejčastější patří dalekozrakost ( hypermetropie), krátkozrakost ( myopie) a astigmatizmus. Specifickou refrakční vadou je presbyopie. Všechny však mají jedno společné – je možné je korigovat nošením dioptrických brýlí, nebo kontaktních čoček.
Dalekozrakost hypermetropie
Do dálky vidíte bez větších problémů, ale potíže vám dělá zaostření na blíže umístěny předměty. Pravděpodobně jste dalekozraký. Světelné paprsky dopadající do oka se setkávají za sítnicí a obraz na ní není ostrý. Při dalekozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky nižší než by odpovídalo délce oka. Na korekci dalekozrakosti se používají konvexní čočky – spojky, které lomí světlo a zostřují ho na sítnici.
Krátkozrakost – myopie
Jestli vidíte neostře předměty v dálce a pracně se snažíte obraz zaostřit a nedaří se vám to – pravděpodobně jste krátkozraký. Slovo myopie pochází z řeckého názvu pro zavřené oči. Při krátkozrakosti je optická mohutnost rohovky a čočky větší, než by odpovídalo délce oka. Paprsky světla se setkávají před sítnicí a obraz na ní je neostrý. Oční bulva je v tomto případě příliš dlouhá. Krátkozrakost je stejně tak možné velmi jednoduše korigovat nošením správných očních pomůcek, které zajistí, že světelné paprsky budou dopadat přímo na sítnici, kde se utvoří ostrý obraz.
Astigmatizmus
Mezi další časté refrakční vady patří astigmatizmus, což je nepravidelné zakřivení rohovky, které způsobuje, že část viditelného obrazu je rozmazaná. Vytvářejí se dvě různá ohniska, která můžou být jak na sítnici, tak před nebo za ní. Kontaktní čočky, nebo brýle dokážou tuto refrakční vadu dobře korigovat.
Presbyopie – stařecká vetchozrakost
Mezi refrakční vady můžeme zařadit taky presbyopii i když to není typická refrakční vada a je podmíněná věkem. Presbyopie se projevuje tím, že oko v určitém věku ztrácí schopnost zaostřit na bližší objekty. Častým příznakem je únava očí, bolesti hlavy při práci na blízko jako je například počítač, šití, nebo dlouhodobé čtení knížek. Čím jsme starší, tím sou tkáně v oku méně elastické. Ztráta elasticity je postupná. Dlouho před tím, než si uvědomíme, že nám děla problémy zaostřit na blízké předměty, už čočka začala ztrácet schopnost se rozšiřovat a zplošťovať.
Presbyopie je zvyšováním objemu čočky, čím dochází k uvolnění svalů, které čočku přidržují. Tím je znemožněná jej funkce měnit tvar čočky. Postižení se nejčastěji projevuje kolem 40. roku života. Presbyopie postihuje každého a není známa žádná prevence. Obyčejně se presbyopie koriguje nošením brýlí, nebo kontaktních čoček.